148 Benešova třída, Hradec Králové
© Roman Koucký & Martina Portyková, Alexandra Prymusová, Jan Skoupý, Zbyněk Ryška, Edita Lisecová ~ říjen 2006 – březen 2007 = urbanisticko architektonická koncepce € Statutární město Hradec KrálovéSídliště není město. Nikdy městem nebylo a je nutné se také smířit s faktem, že nikdy městem nebude. Velkorysé kompozice mohutných bloků, obrovské vzdálenosti, volná prostranství původní parkové (dnes spíše zbytkové) plochy – to vše je důsledek plánování 20.století pod vlivem Athénské charty. Zónování, koeficienty, regulativy, spolu s unifikací a prefablikací vytvořily produkt s etiketou „sídliště“. Zejména v Českých zemích je pojem panelový dùm – „panelák“ – velmi pejorativní, přesto, že v něm bydlí velká část obyvatelstva a přesto, že je v něm velká část těchto obyvatel spokojena. To jsou typické české paradoxy.
Benešova třída v Hradci Králové je sídlištěm z panelových domù. Je „hotovou kompozicí“. Tím se ostatně liší sídliště od města: není živým organismem, který se mùže libovolně vyvíjet v rámci dané struktury. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásadně odlišné struktury, jsou veškeré pokusy udělat ze sídliště město zákonitě odsouzeny k nezdaru. [Příklady předělávání panelových domù k obrazu „normálního domu“ vedly k tomu, že se z nich staly paskvily zdeformované přidanou střechou, nabarvené různými barvami dle řádu nahodilého členění s nejlepším výsledkem „papouškov s čepicí“. Deformace podstaty, kamuflování přirozeného členění a popírání základní funkce je vždy (pouze více nebo méně) směšné.]
Proto v našem návrhu přijímáme základní myšlenku sídliště. Měřítko domů odpovídá měřítku celku, zdůrazňujeme ucelené působení místa a přijímáme jeho zákonitosti. Do struktury sídliště vkládáme pouze sekundární fragmenty, které postupně (nebo najednou) vytvoří novou vrstvu struktury a revitalizují tak základ – posilují význam lokality a tím postupně celého přilehlého území. Toto řešení může vést k postupnému přestavování sídliště (zahušťování a zvětšování měřítka) a tím k novému životu.
