198 Plzeň vnitřní město

© Roman Koucký, Šárka Malá
& Edita Lisecová, Libor Kábrt, Petr Štěpánek, Annamaria Bohuniczky, Jana Školníková
~ únor 2012 –březen 2012
= soutěž
€ město Plzeň
 

Plzeň už desítky let architektonicky strádá. Plzeň stále žije z podstaty a minulosti, neumí udělat krok dopředu. A pokud jej udělá, není architektonický, většinou je pouze kosmetický. Plzeň se bojí nových významných činů a proto se logicky neustále periferizuje. Plzeň ztratila mnoho ze své síly tím, že důležité činnosti postupně vytěsnila na periferii a namísto koncentrace těchto výsostně městských aktivit v nových objektech v centru podporovala rozpad struktury okolo centra. Technická a pragmatická řešení potom logicky převládla (zejména nemravně zbytnělá doprava, nákupní střediska místo obchodních domů, rozpadající se „předměstské domky“, odstavné plochy všeho druhu…).

Má Plzeň vůbec ještě řešení? Může být nejen velkým a významným městem, ale také městem zapamatovatelně krásným? Myslíme si, že může. Musí ale radikálně změnit myšlení o svém obrazu a musí změnit charakter svých plánů.

Jaký je tedy obraz města Plzně a jaký by mohl být? Pro Plzeň jedenadvacátého století jsme zvolili dnes již notoricky známá klíčová slova: kontrast, hustota, potenciál, kterým jsme podřídili celý návrh a ve výsledku sledovali zejména slova: veřejná prostranství, charakter struktury, krása kompozice = obraz města. Cílem je územní plán, který je stručným, jasným, krásným a především stabilním dokumentem. Dokumentem, který definuje obraz města a jeho potenciál na desítky let dopředu.

 

zpět

Loading