177 byt Londýnská

© Šárka Malá
& Renata Horová, Jana Školníková
~ listopad 2008 – listopad 2012
= studie, DSP, DPS
€ Jan Šotola
 

Stavět rodinný dům nebo byt je velmi specifický a velmi náročný architektonický úkol a přestože rozsah prací je většinou poměrně malý, rozhodně se nejedná o snadnou nebo malou práci. Aby byl rodinný dům nebo byt opravdu „rodinný“, aby se mohl stát „domovem“ lidí kteří si ho staví, je k němu potřeba přistupovat nanejvýš zodpovědně a citlivě. Architekt se musí o klientovi dozvědět spoustu osobních až intimních informací, musí se v poměrně krátké době pochopit jeho životní rytmus styl a filozofii, musí se na mnohé ptát a mnohé vycítit. Proto je potřeba především v prvních fázích práce věnovat projektu dostatek času a prostoru, aby bylo možno nalézt to nejsprávnější možné řešení.

Je to v podstatě hra, do které na počátku vstupují dva dráči, kteří o sobě mají jen velmi kusé informace, a kteří úplně přesně nevědí, kam je tato hra dovede. Každý klient vstupuje do této „hry“ s jiným penzem informací a fixních představ. Většinou je to člověk, zabývající se zcela jiným oborem, na hony vzdáleným architektuře, který ale zná nejlépe sebe a ví jakým způsobem žije a chce žít (vědomě či intuitivně). A to je právě to, co potřebuje architekt od klienta získat jako základní zadání. Architekt potřebuje mnohem více znát klima a atmosféru jeho života, než to jak velké a kde umístěné mají být jednotlivé místnosti bytu. S takovýmto namnoze abstraktním zadáním pak může mnohem lépe pracovat a nabídnout klientovy mnohem zajímavější a otevřenější možnosti. Úkolem architekta (a architekta rodinného domu mnohem více jakékoli jiné architektury) je totiž především nabízet, vysvětlovat a jen velmi šetrně usměrňovat původní klientovy představy a to z pozice poučeného, informacemi dotovaného a citlivého rádce.

zpět

Loading