132 Kniha 2.0: elementární.urbanismus

© Roman Koucký architektonická kancelář s.r.o.
& Šárka Malá, Lucie Faturíková, Jiří Příhoda (grafická úprava) Martin Tharp, Roman Lang
~ leden – září 2006
= vydaná kniha
€ Zlatý řez s.r.o.
 

Tato kniha je sestavena a upravena na podkladě tří samostatných přednášek: Elementární urbanismus (Vranovská přehrada, 14-06-2000), Současnost je součástí historie (Bratislava, 26-04-2001), Na okraji okraje (Nejdek, 17-04-2003) a z textu Plán plánu, který vznikl jako výsledek hledání systémového uspořádání dokumentace završeného schválením Územního plánu města Teplice (20-04-2004).
V první části je naznačen hlavní problém našich měst, totiž nedostatek sebedůvěry České společnosti, která odmítá přijmout současnou architekturu jako rovnocennou vrstvu vývoje města, která má nezadatelné právo přirozeně navázat na minulost. Druhá část popisuje základní principy našeho přístupu k územnímu plánování a vysvětluje jednotlivé základní nástroje (elementy) popisu jevů a činností v území v posloupnosti územního a regulačního plánu. Ve třetí části je popsána systémová struktura a obsah jednotlivých částí dokumentace, kterou je nutné zpracovat a projednat na cestě k použitelnému územnímu plánu.

Text vznikl jako výsledek praktických zkušeností s územním plánováním v Českých zemích na konci dvacátého století. Byl od počátku zamýšlen jako volné pokračování textu Jana Jehlíka „Role architekta v procesu územního plánování“ (1997), jako hledání obsahu současného územního plánu, a textu Jiřího Plose „Smysl a účel územního plánování“ (1996), jako hledání cesty k územnímu plánu. Text se snaží popsat jednu z možných metod, jak k celé problematice územního plánování přistoupit a jak udělat prakticky použitelný, jednoduchý a zejména iniciační územní plán, který bude v souladu s platnou legislativou. Text také vznikl jako reakce na současnou snahu „státu“ vrátit územní plánování zpět k centrálnímu řízení a omezit tak samosprávám rozhodování o svém svěřeném území. Tedy jako reakce na předložené znění nového stavebního zákona, zejména v jeho části územní plánování. Text nabízí, systémové uspořádání územního plánu i plánu regulačního a definuje nezbytné minimum regulativů tak, aby byl především nalezen potenciál řešeného území a aby bylo investování v území snadné a cesta architektury otevřená. Text nabízí územní plán liberální, intenzivní a iniciační a je alternativou direktivním, extenzivním a omezujícím územním plánům před (a bohužel i po-) listopadové doby u nás.
Text vznikal několik let, je výsledkem nalézání cesty na podkladě českých tradic s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem. Je „prověřen“ zpracováním několika územních a regulačních plánů, které (celkem pochopitelně) bylo velmi složité projednat. Přesto projednány byly a jsou dnes schválené a používané. Naše „metoda“ jako subjektivní materiál, nabízí alternativu k veškerému zažitému, a dle mého názoru zkostnatělému systému nahlížení urbanismu v naší post (-totalitní, -moderní, -historické) době. Materiál, který by se mohl stát prvním krokem k novému nazírání. Cílem je upozornit na okolnosti, které brání urbanismu dostat se do „normální“ polohy stavby měst na prahu dalšího věku. Upozornit na nejhorší okolnosti, které je nutno redukovat s cílem jejich definitivního zrušení. Cílem je naznačit jednu z možností.

 

 

zpět

Loading