055 Most Suchdol – Bohnice, Praha

& Libor Kábrt, Petr Hanuš

~ říjen 1998 – leden 1999

= soutěž na novostavbu mostu

€ Ředitelství silnic a dálnic Praha

Jsou různé konstrukční systémy mostů, jsou různé materiály, jsou vyzkoušené a umíme posoudit, které jsou pro dané podmínky nejvhodnější. Jak ale dál ve stavění mostů, když se zdá, že všechno podstatné již bylo vyřčeno? Hledat zcela nový princip se zdá být utopií a používat zázračné „kosmické“ technologie je zase, k dané potřebě a nutnosti, neúměrně drahé. Zdá se tedy, že cesta vede ke kombinacím. Ke kombinacím, které budou schopny využít klady a eliminovat nedostatky již známého a vyzkoušeného. Tak bude snad možné i dnes nalézt chytřejší a krásnější řešení. Prostředky i příležitosti k takovému hledání jsou, jen je třeba jich využít, protože „hranici možného lze nalézt jedině tak, že se ji pokusíme překročit směrem k nemožnému“.

Příkré srázy na obou březích nabízejí použití oblouku, který by skalnaté stěny pevně sevřely. Ideální poměr vzepětí a rozpětí je vcelku znám. Abychom ale vyhověli vlastním předsevzetím o maximální možné míře ochrany krajiny, snažili jsme se celou konstrukci posadit co nejvýše. Poměr oblouku se tak posunul až na mez, kdy by obloukový efekt přestal působit. V té chvíli mu bylo třeba pomoci ztužením a zavedením trámového a vzpěradlového efektu. Tím jsme se s patkami kloubového uložení oblouku dostali až do míst, kde je stále ještě pevná skála, která zaručí snadné a účinné založení, ale zároveň do míst, která jsou přístupná z horních plošin nad údolím. Zásah do chráněné krajiny je tudíž minimální i při vlastní stavbě. Velmi plochý oblouk je ve střední části náběhy spojen s deskou mostovky a stává se vpodstatě trámem podpíraným vzpěradly, toto ztužení pomáhá plochému oblouku v jeho nejchoulostivější části. Zvyšující se truhlík pod mostovkou se spojuje s náběhy oblouku v 1/4 rozpětí. Svislé stojky se ke krajům mostu zhušťují v závislosti na tloušťce konstrukce pod mostovkou.

V základním principu je most stále ještě obloukový. Přesto, že je tento konstrukční princip velmi tradiční, snažili jsme se vyhnout všem eklekticko romantickým neduhům některých architektonických tendencí dnešní doby a navrhnout oblouk současný, moderní a odpovídající všem technickým možnostem a nárokům. Stavíme most pro 21. století a ten se nesmí bát ukázat, ve které době vznikl. Neměl by za falešnou skromností skrývat neschopnost a strach z jasného vyjádření a vlastního názoru. Proto jsme se pokusili i takto zdánlivě tradiční a prověřenou konstrukci, posunout do současnosti a snad i do budoucnosti, pro kterou má sloužit.